Druhá část odborného článku k problematice technické novely ZZVZ.
V návaznosti na článek ze dne 24.08.2023 zaměřený na dlouho očekávanou novelu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), která nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023.[1] přinášíme navazující shrnutí nejzásadnějších změn, tentokrát rozhodných pro úpravu interních postupů zadavatele. V rámci uvedeného souhrnu jsou rovněž zahrnuta konkrétní praktická doporučení, a to zejména z pohledu zadavatele.
Úpravy rozhodné pro interní postupy zadavatelů
Odpovědné veřejné zadávání (§ 6 a § 31 ZZVZ)
Od implementace nové zásady odpovědného veřejného zadávání dochází k její první novelizaci. Zadavatel byl dosud při postupu dle ZZVZ povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady odpovědného veřejného zadávání. Po novelizaci je zadavatel při postupu dle ZZVZ povinen dodržovat zásady odpovědného veřejného zadávání za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné. Zákonodárce tedy upouští od nutnosti aplikace zásady odpovědného zadávání kdykoli je to možné a připouští, aby zadavatel vždy sám (na základě objektivních skutečností) posoudil, zda je využití této zásady vhodné. Současně se tato zásada dle nového znění § 31 ZZVZ nově neaplikuje u veřejných zakázek malého rozsahu. Vzhledem k úpravě aplikace zásady odpovědného zadávání může tedy zadavatel přistoupit k efektivnějšímu vyhodnocení, zda je využití této zásady u zakázek opravdu předmětné a vhodné, tedy zda její využití naplňuje v rámci veřejné zakázky legitimní úlohu. Zadavatel se tak nemusí snažit za každou cenu (tzv. “na sílu”) zásadu uplatnit, kdykoli je to možné, jak tomu bylo doposud.
Doporučení: Na základě této změny lze zadavateli doporučit revizi interních postupů souvisejících s aplikací odpovědného veřejného zadávání, a to například ve formě úpravy kontrolních listů odpovědného veřejného zadávání (či jiného obdobného dokumentu interního charakteru). Pro úplnost však připomínáme, že zadavatel není ze zákona povinen vyhotovovat za účelem posouzení aplikace této zásady žádný konkrétní dokument, který by byl součástí zadávací dokumentace. Musí být ovšem připraven předložit řádné odůvodnění svého postupu v případě námitek proti zadávacím podmínkám / přezkumu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) / výzvy ze strany dotačního orgánu apod..[2] V rámci této změny tedy zadavatel bude nově odůvodňovat vhodnost, nikoli možnost, aplikace zásady odpovědného veřejného zadávání. Zadavatel by v tomto směru ovšem neměl podcenit vypořádání popsané otázky vhodnosti využití zásady; samotná skutečnost, že její využití není bez dalšího nadále povinné nemění nic na tom, že je stále jednou ze zásad ZZVZ, se kterou se musí při zadávání veřejných zakázek zadavatelé pečlivě vypořádat. |
Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy (§ 19 ZZVZ)
Novelizací došlo dále ke změně postupu stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek pravidelné povahy dle § 19 odst. 3 ZZVZ (tzv. “nahodilé nákupy”). Nově se výjimka pro tyto zakázky uplatní pouze pro případ podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu. Slovy důvodové zprávy tedy v případě nadlimitních veřejných zakázek pravidelné povahy bude zadavatel vždy postupovat podle odstavců 1 a 2 a bude muset stanovit jejich předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot dodávek nebo služeb stejného druhu minimálně za období podle odstavce 1 (tj. za 12 měsíců nebo účetní období, které je delší než 12 měsíců), bez ohledu na to, zda spolu funkčně souvisí či nikoli.
Doporučení: Zadavatelé musí na základě této změny upravit své plány veřejných zakázek takovým způsobem, aby byla správně stanovena předpokládaná hodnota a nedocházelo tak k nesprávnému dělení veřejných zakázek v rozporu se ZZVZ. V případě podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu mohou zadavatelé na základě výjimky realizovat nákupy samostatně bez nutnosti jejich sčítání a společného zadávání. Zadavatel ovšem musí posoudit, zda nákupy nebudou tvořit funkční celek dle § 18 ZZVZ, jinými slovy, zda souhrn “nahodilých nákupů” ve svém souhrnu nevytváří jeden funkční celek, který je zadavatel povinen sčítat ve smyslu § 18 ZZVZ, což by mohlo mít vliv na celkovou předpokládanou hodnotu a např. oprávněnost postupu zadavatele ve vztahu režimu VZMR - podlimitu. |
Předložení dokladů (§ 45 ZZVZ)
V rámci novelizace předkládání dokladů disponuje nově zadavatel explicitním právem promíjení povinnosti předložení překladů dokladů do českého jazyka. Zadavatel tedy nemusí striktně vyžadovat překlady u dokladů, kde je fakticky nepotřebuje. Dále byla v rámci tohoto ustanovení upravena terminologie - u ověřené kopie dokladu byla doplněna informace o úředně ověřené kopii dokladu. Rovněž dochází ke zpřesnění formy v případě nahrazení dokladu čestným prohlášením dle 45 odst. 3 ZZVZ, které musí být výslovně v písemné formě.
Doporučení: Zadavatelům lze doporučit v návaznosti na tyto změny revizi interního postupu a revizi případných vzorů dokumentů, které využívají v rámci přípravy zadávací dokumentace. Ve vzorech zadávací dokumentace lze doporučit vyhrazení přijetí vybraných dokladů v jiném než v českém jazyce. Dále je možné do předmětných vzorů doplnit, že v případě požadavku na ověřené kopie dokladu se jedná o úředně ověřené kopie a v případě předložení čestného prohlášení musí mít takováto prohlášení písemnou formu. |
Oznámení o výběru dodavatele (§ 50 a § 123 ZZVZ)
Nově ZZVZ nestanovuje povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele v případě, kdy se zadávacího řízení účastní pouze jediný účastník zadávacího řízení. V souvislosti s touto změnou nebude rovněž uplatněn zákaz uzavření smlouvy po dobu lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele.
Doporučení: Uvedená změna vytváří zajímavý prostor pro interní úpravu postupu zadavatele. ZZVZ nestanovuje zadavateli žádnou povinnost vytvářet interní dokument rozhodnutí o výběru dodavatele.[3] Lze však předpokládat, že vzhledem k nutnosti interního nastavení procesu zadavatele, odpovědnosti za výběr dodavatele a rovněž k povinnosti vytvoření interních předpisů, kterými je zadavatel následně vázán, samotný dokument rozhodnutí o výběru dodavatele bude přesto většina zadavatelů vyhotovovat. Zadavatel má tedy před sebou několik možností, jak bude v případě výběru jediného účastníka zadávacího řízení přistupovat. Níže uvádíme pravděpodobně nejtypičtější příklady: ((i) Zadavatel bude ve všech případech vždy vytvářet dokument rozhodnutí o výběru dodavatele a tento dokument zasílat všem účastníkům zadávacího řízení (a to i v případě účasti jediného účastníka zadávacího řízení). V případě jediného účastníka zadávacího řízení se však bude jednat pouze o faktické oznámení, v případě účasti více účastníků se bude jednat o oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ZZVZ a bude nutné k takovému oznámení připojit dokumenty v souladu s § 123 ZZVZ. (ii) Zadavatel vyhotoví interní dokument rozhodnutí o výběru dodavatele a dále dokument oznámení o výběru dodavatele. Pouze samotné oznámení pak zadavatel zašle účastníkům zadávacího řízení ve smyslu § 50 ZZVZ a v souladu s § 123 ZZVZ, resp. v případě účasti jediného účastníka pouze jako faktické oznámení o jeho výběru. (iii) Zadavatel vyhotoví interní dokument rozhodnutí o výběru dodavatele. V případě účasti více účastníků bude zadavatel postupovat v souladu s § 50 a § 123 ZZVZ. V případě účasti jediného účastníka lze přistoupit rovnou k výzvě k součinnosti s podpisem (příp. výzvě k poskytnutí součinnosti před podpisem) smlouvy. V takovém případě lze doporučit uvedení informace ohledně účasti jediného účastníka přímo do výzvy k součinnosti vybranému dodavateli, či připojení této informace do přiložené zprávy v rámci elektronického nástroje, a to z důvodu zachování zásady transparentnosti. (iv) Zadavatel vyhotoví rozhodnutí a oznámení o výběru jako jeden společný dokument (obdobná situace jako v případě č. (i) výše u více účastníků zadávacího řízení). Při využití tohoto postupu je však nutné, aby zadavatelé neopomíjeli uvést do takového dokumentu skutečně samotný úkon rozhodnutí („Zadavatel rozhoduje“) a neomezili se pouze na informaci o oznámení o výběru. V případě účasti jediného účastníka však zadavatel za této situace vyhotovuje dokument (resp. činí úkon) nad rámec stanovených povinností ZZVZ. (v) Zadavatel nevyhotovuje samostatný dokument rozhodnutí o výběru, ale rozhoduje o výběru prostřednictvím jiného dokumentu (například podpisem zápisu z jednání řídícího orgánu, protokolu o posouzení apod.). Oznámení pak zadavatel provádí v souladu s § 50 a § 123 ZZVZ v případě účasti více účastníků, v případě jediného účastníka pak postupuje alternativně dle bodu (i) nebo (iii). |
Zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 ZZVZ)
V rámci zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) dochází u profesní způsobilosti k upuštění požadavku na stáří dokladů nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky a k zavedení povinnosti zadavatele požadovat prokázání základní způsobilosti v plném rozsahu - na staří dokladů se jednotně uplatní § 86 odst. 3 ZZVZ (3 měsíce před zahájením zadávacího řízení). Dodavatelé mohou nahradit doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením.
Doporučení: V případě, že zadavatel v návaznosti na tuto změnu bude trvat na předkládání dokladů za účelem prokázání splnění základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ, je nezbytné si tento postup stanovit v zadávací dokumentaci. V opačném případě může být základní způsobilost prokázána v celém rozsahu písemným čestným prohlášením, a to bez nutnosti předložení konkrétních dokladů před podpisem smlouvy. Vzhledem k možnosti snížení administrativní zátěže lze však zadavatelům doporučit umožnění prokázání základní způsobilosti samotným písemným čestným prohlášením. Dále je v každém konkrétním zadávacím řízení vzhledem k charakteru veřejné zakázky ke zvážení, zda je nezbytné za účelem realizace veřejné zakázky nutné prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 ZZVZ (doložení výpisu z obchodní rejstříku je s ohledem na jeho online dostupnost v dnešní době poněkud zastaralým zákonným požadavkem). Rovněž doporučujeme zadavatelům i v tomto případě aktualizaci případných vzorů dokumentů, a to zejména s ohledem na úpravu stáří dokladů prokazující splnění profesní způsobilosti dle 77 odst. 1 ZZVZ. Ponechání požadavku na prokázání profesní způsobilosti v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky by tak představovalo nezákonnou zadávací podmínku. |
Předkládání originálů a úředně ověřených kopií (§ 86 a 122 ZZVZ)
Za účelem snížení administrativní zátěže byl napříč ZZVZ odstraněn obligatorní požadavek na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů, a to u (i) dokladů o kvalifikaci před uzavřením smlouvy, pokud nebyly dosud v rámci nabídky předloženy a (ii) záruční listiny o bankovní záruce dle § 41 odst. 4 ZZVZ. Nově si mohou zadavatelé zvolit, zda budou originály či úředně ověřené kopie vyžadovat obligatorně či fakultativně.
Doporučení: Opětovně lze zadavatelům doporučit využití administrativního zvolnění a požadování originálů či úředně ověřených kopií ponechat pouze jako volitelnou možnost (pokud není jejich předložení nezbytné s ohledem na charakter veřejné zakázky) v případě pochybností, případně využití institutu čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, či v opačném případě jejich doložení. |
Informace v nabídkách a písemné zprávě zadavatele (§ 109 a 217 ZZVZ)
Zadavatel má nově povinnost informovat na žádost o údajích uvedených v nabídkách účastníků k dané veřejné zakázce, které odpovídají číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení bez identifikačních údajů, a to do 5 pracovních dní od doručení takové žádosti. Tato povinnost neplatí v případě elektronické aukce a dále v případě ochrany informací dle § 218 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel může o těchto údajích informovat i z vlastní iniciativy, případně může poskytnout další údaje z nabídek. V rámci písemné zprávy zadavatele musí být dále nově uváděny nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení, opět je však nutné postupovat v souladu s ochranou informací dle § 218 odst. 3 ZZVZ.
Doporučení: Je na každém zadavateli, v jakém rozsahu bude v souladu se zákonnými pravidly sdílet informace týkající se veřejného zadávání. Zadavatelé si musí vyhodnotit nakolik je žádoucí v souladu se zásadou transparentnosti zvýšit informovanost ohledně veřejného zadávání a do jaké míry může takovýto postup odradit případné dodavatele. Níže přikládáme otázky, které si zadavatelé musí nově vyhodnotit: (1) Budou údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, příp. další údaje z nabídek, poskytovat automaticky či až v reakci na případnou žádost? (2) Budou tyto údaje zasílány účastníkům zadávacího řízení či uveřejňovány na profilu zadavatele? (3) Budou analogicky tyto údaje poskytovat i v rámci jiných než jen nadlimitních řízení? (4) Nemůže se uveřejněním těchto informací dostat zadavatel do rozporu s ustanovením § 218 odst. 3 ZZVZ? |
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (§ 222 ZZVZ)
Novela upřesnila pravidla pro změnu závazku ze smlouvy a vypustila limit 50 % původní hodnoty závazku z § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ. Nadále však zůstává společný limit 30 % maximálního cenového nárůstu hodnoty veřejné zakázky dle odst. 9, přičemž je ale tento limit vyloučen pro sektorové koncese a pro koncese zadávané tzv. dotovaným zadavatelem v souladu s § 186 ZZVZ. Tento limit se vztahuje explicitně na celkový cenový nárůst, nikoli na souhrnnou hodnotu změn (souhrn zvýšení i snížení cen). Pro úplnost nutno podotknout, že vedle toho změna “de minimis” (§ 222 odst. 4 ZZVZ) však i nadále obsahuje podmínku sčítání „rozhodného součtu hodnot”, je tedy nutné sčítat absolutní hodnotu všech změn (cenový nárůst i cenový pokles) a nikoli pouze cenový nárůst. Rovněž byl v rámci § 222 ZZVZ novelizován druhý odstavec, podle kterého nyní vyhrazené změny závazku dle § 100 ZZVZ nemusí být uvedeny vždy ve smlouvě, postačí je uvést v zadávací dokumentaci.
Doporučení: Zadavatel by měl v návaznosti na novelizaci uvedenou změnu interně komunikovat napříč celou organizací a současně tuto změnu zapracovat do svých vnitřních předpisů. V praxi mohou být odpovědné osoby za přípravu a schvalování změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku odlišné od osoby zajišťující administraci veřejných zakázek. Co se týče uvádění vyhrazených změn závazku do zadávací dokumentace, lze doporučit uvádět vyhrazené změny závazku nadále do smluv, případně pro jistotu i duplicitně do zadávací dokumentace, minimálně stručně formou odkazu na smlouvu. |
Námitky (§ 241 a násl. ZZVZ)
Námitky není možné nově podat proti sektorové veřejné zakázce, která nesplňuje limity pro nadlimitní veřejnou zakázky. Z možnosti podat námitku je vyloučen také postup podle § 109 odst. 3 ZZVZ, tedy nelze podat námitky proti neposkytnutí informací týkající se údajů z nabídky na žádost účastníka zadávacího řízení. Nově si může dále zadavatel stanovit, že námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele v případě žádosti o účast a námitky proti proti zadávacím podmínkám musí být podány nejpozději 72 hodin před skončením lhůt dle § 242 odst. 3 a 4 ZZVZ. V rámci DNS je však možné podávat námitky proti zadávací dokumentaci i po jeho zavedení (§ 242 odst. 6 ZZVZ).
Doporučení: Zadavatel může zvážit, zda využije blokace podání námitek 72 hodin před skončením lhůt dle § 241 odst. 3 a 4 ZZVZ. Dle některých názorů, potvrzených i výkladovým stanoviskem ÚOHS, musí být však současně předmětné lhůty o 72 hodin prodlouženy. Tato povinnost však není v ZZVZ nikde explicitně stanovena. Dále je k zamyšlení, zda je těchto 72 hodin pevně stanovená doba nebo zda si zadavatel může vyhradit blokaci podání námitek například 24 hodin. Vzhledem k absenci objasnění této změny v důvodové zprávě k novele lze doporučit vyhradit předmětnou blokační lhůtu námitek pouze v délce 72 hodin a nijak ji nemodifikovat, resp. vyčkat na relevantní rozhodovací praxi. |
Mgr. Jana Karbanová
Právník | Specialista veřejných zakázek
Veřejné zakázky 24
Datum uveřejnění článku: 07.09.2023
Seznam použitých zdrojů a další užitečné odkazy:
[1] Zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Rozhodnutí ÚOHS sp. zn. ÚOHS-S0463/2022/VZ, č.j. ÚOHS-01203/2023/500 ze dne 10. 1. 2023. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18703.html
[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 122 [Výběr dodavatele]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 924 - 938.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Portál VZ: https://portal-vz.cz/uvod/
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky.html
Sociálně odpovědné veřejné zadávání: https://www.sovz.cz
Vzor citace:
Karbanová, J. Novela ZZVZ: Praktické tipy a rady pro zadavatele a dodavatele. (2. část). Veřejné zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami. Odborný článek 02/23 ze dne 07.09.2023.
Další informace:
Tento článek si můžete zdarma stáhnout ve formátu .pdf zde:
Chtěli bychom Vás upozornit, že obsah tohoto odborného článku nelze chápat jako poskytování odborných informací nebo rad ve smyslu ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž ani jako poskytování právních služeb ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Charakter našich článků má posloužit k přiblížení a zpřehlednění právní úpravy veřejných zakázek, nikoliv jako profesionální právní návod k jejímu užití.
Upozorňujeme, že článek čepá výhradně z platné a účinné právní úpravy ke dni vydání článku a není v čase aktualizován.
© Veřejné Zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami | zakazkovy-pruvodce.cz
Zajímá vás tato problematika více? Podívejte se na naši dvoudílnou videopředášku věnující se technické novele ZZVZ, která je k dispozici na níže uvedených odkazech:
Technická novela ZZVZ (1. část) | Zakázkový speciál
Technická novela ZZVZ (2. část) | Zakázkový speciál
Comments