První část odborného článku k problematice technické novely ZZVZ.
Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023.[1] Hlavním účelem této novelizace je vypořádání výtek Evropské komisek řádné transpozici zadávacích směrnic, úprava a zefektivnění nejednoznačných postupů a zákonných institutů.[2]
Předmětná novela přinesla řadu změn, a to zejména v oblasti snížení administrativní zátěže, zpřesnění terminologie, upřesnění konkrétních postupů napříč ZZVZ a v některých ohledech rovněž upuštění od přepjatého formalismu. Jedná se o první novelu ZZVZ, která není provedena pouze v návaznosti na změnu souvisejících zákonů, ale je zaměřena pouze na ZZVZ. Současně však nedochází ke kompletní změně nastavených procesů, pouze k jejich upřesnění a zefektivnění při zachování principu dosavadního veřejného zadávání.
V rámci tohoto článku budou stručně a přehledně shrnuty nejzásadnější změny a rozebrány nové postupy, které novela přináší, a to v oblasti snížení administrativních požadavků a rozšíření transparentnosti. V návaznosti na tyto změny budou navržena konkrétní praktická doporučení, a to zejména z pohledu zadavatele.
Zjednodušení administrativních požadavků
Úprava definice veřejné zakázky na dodávky (§ 14 ZZVZ)
Za veřejnou zakázku na dodávky není nově považováno pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci. Zadavatel tedy při pořízení těchto položek není nově nucen využít zadávacích postupů dle ZZVZ.
Doporučení: Zadavatelé mohou v návaznosti na tuto změnu přistoupit k pořízení uvedených věcí mimo zadávací postupy. Obdobně jako je tomu v případě jiných výjimek dle ZZVZ, kdy zadavatelé nejsou povinni postupovat v zadávacím řízení, ale přesto mají nastaveny v interních předpisech pravidla pro pořizování dotčených (zpravidla) dodávek nebo služeb, bude i v případě výše vyjmenovaných věcí vhodné promítnout postup jejich pořizování do interních pravidel konkrétních zadavatelů. Lze tedy doporučit uvedenou změnu minimálně rámcově přenést do interních předpisů zadavatele, a to např. co do finančních limitů, odpovědnosti konkrétních osob atd. |
Předkládání dokladů (§ 45 ZZVZ)
Nově zadavatel disponuje s výslovným právem promíjení povinnosti předložení překladů dokladů do českého jazyka. Zadavatel tedy nemusí striktně vyžadovat překlady u dokladů, kde je fakticky nepotřebuje. Zákonodárce v tomto případě upustil od přepjatého formalismu ve prospěch efektivnějšího posouzení předložených dokladů v žádosti o účast, předběžné nabídce či nabídce.
Doporučení: Za účelem předejití případným výkladovým pochybnostem v rámci posouzení nabídek lze zadavatelům doporučit, aby si vedle stanovení jazyka nabídky vyhradili v zadávací dokumentaci i možnost přijmout určité doklady i v jiném jazyce. Dodavatelům lze na druhé straně doporučit sledování jazyku nabídky a dále kontrolu konkrétních výhrad zadavatele, aby se vyhnuli případné povinnosti doplňování překladů či v některých případech i vyloučení ze zadávacího řízení. |
Oznámení o výběru dodavatele (§ 50 a 123 ZZVZ)
V případě výběru dodavatele v zadávacím řízením, ve kterém byl pouze jediný účastník, není nově nutné zasílat oznámení o výběru dodavatele, ale je možné rovnou zaslat výzvu k součinnosti s podpisem smlouvy (příp. výzvu k součinnosti před podpisem smlouvy) ve smyslu § 122 ZZVZ. V případech, kdy je zasílání oznámení o výběru nadále povinné, se oznámení nově musí zasílat bez zbytečného odkladu od ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, již ne od rozhodnutí o výběru dodavatele. Povinnost vytvářet interní dokument Rozhodnutí o výběru dodavatele přitom není nikde v ZZVZ explicitně stanovena a je pouze na uvážení zadavatele, jakým způsobem naváže okamžik rozhodnutí o výběru na své interní postupy.
Nově se v uvedeném případě neuplatní ani zákaz uzavření smlouvy po dobu lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele § 246 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zákonodárce v tomto případě vyhodnotil, že není nutné, aby měl vybraný dodavatel právo podávat námitky proti výběru v zadávacím řízení, kde byl jako jediný účastník, tedy aby měl právo podat námitky proti svému vlastnímu výběru. V případě, že by dodavatel nechtěl z různých důvodů směřovat k uzavření smlouvy, postačí pouze neposkytnout součinnost s uzavřením smlouvy, čímž nepochybně zapříčiní své vyloučení z další účasti v zadávacím řízení či ze zadávacího řízení zkrátka odstoupit (pokud se nejedná o případy zadávací lhůty).
Doporučení: Zadavatelům lze doporučit, aby informaci ohledně účasti jediného účastníka uvedli přímo do případné výzvy k součinnosti s uzavřením smlouvy vybranému dodavateli (v případě, že je odeslána), či ji připojili do přiložené zprávy v rámci elektronického nástroje, a to z důvodu zachování zásady transparentnosti. Důležité tedy je, aby se vybraný dodavatel dozvěděl, že byl jediným účastníkem řízení. |
Zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 ZZVZ)
U zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) musí zadavatel nově povinně požadovat splnění základní způsobilosti. Základní způsobilost lze však nahradit písemným čestným prohlášením, přičemž toto prohlášení není pouze náhradou dokladů o kvalifikaci, nýbrž představuje samotný dokument způsobilý základní způsobilost prokázat. Před uzavřením smlouvy pak tudíž není nutné vyžadovat od vybraného dodavatele doklady o kvalifikaci a je možné se spolehnout pouze na předložené písemné čestné prohlášení. V případě pochybností však tyto doklady zadavatel vyžádat smí (dle § 46 ZZVZ), či si může jejich pravdivost ověřit sám (§ 39 odst. 5 ZZVZ).[3] Dále byl odstraněn požadavek na stáří dokladů prokazující základní způsobilost a profesní způsobilost dle § 77 odst 1 ZZVZ, a to v době nejpozději 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Nově tak bude požadavek na stáří předložených dokladů společný pro nadlimitní i podlimitní režim, a tedy doklady nesmějí být starší než-li 3 měsíce před zahájením zadávacího řízení.
Doporučení: Zadavatelům lze na tomto místě doporučit za účelem usnadnění administrativní zátěže vyžadovat do nabídky pouze písemné čestné prohlášení. V případě pochybností lze pak konkrétní doklady vyžádat v rámci doplnění a objasnění nabídky (§ 46 ZZVZ), či je možné pravdivost předložených údajů ověřit (§ 39 odst. 5 ZZVZ). |
Předkládání originálů a úředně ověřených kopií (§ 86, § 41 a 122 ZZVZ)
V rámci novelizace byl z § 86 odst. 3 ZZVZ odstraněn požadavek na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci před uzavřením smlouvy, pokud nebyly dosud v rámci nabídky předloženy. Požadavek na předkládání originálů a úředně ověřených kopií je nyní volitelný a čistě v režii zadavatele. Pokud tedy zadavatel usoudí, že předložení kopií je za něj dostačující, nemusí jíž originály či úředně ověřené kopie vyžadovat vůbec. Dle nové úpravy § 41 odst. 4 ZZVZ již rovněž není nutné předkládat originál záruční listiny o bankovní záruce. Možnost požadovat originály či úředně ověřené kopie je nyní upravena v § 122 odst. 4 ZZVZ. Doklady v § 122 ZZVZ jsou pak rozlišeny na doklady vyžadované povinně (ovšem nikoliv nutně ve formě originálu či úředně ověřené kopie) (odst. 3) a na doklady, či čestná prohlášení, které si zadavatel může vyžádat volitelně (odst. 4). U dokladů předkládaných za účelem doložení splnění podmínek profesní způsobilosti, ekonomické a technické kvalifikace není nutné zkoumat datum jejich vyhotovení. Aktuální verze těchto dokladů si však vždy může zadavatel vyžádat za účelem odstranění pochybností. Nově je rovněž možné vyžádat si písemné čestné prohlášení deklarující, že nedošlo k žádné změně, případně vyžádat nové doklady, pokud došlo ke změně rozhodných údajů viz § 122 odst. 4 písm. c) ZZVZ.
Doporučení: Zadavatelům lze tedy doporučit, aby si možnost vyžadování originálů či úředně ověřených kopií před uzavřením smlouvy vyhradili pouze jako možnost a v případě pochybností o pravosti těchto dokladů následně využíli fakultativního postupu v rámci výzvy dle § 122 odst. 3 a 4 ZZVZ. |
Zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení (§ 262a ZZVZ)
Nově lze povinnost zadavatele zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) splnit zajištěním přístupu Úřadu k těmto dokumentům prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje. Není tedy nutné předmětnou dokumentaci obšírně stahovat a přeposílat.
Doporučení: Zadavatelům lze však přesto doporučit archivovat zadávací dokumentaci k veřejným zakázkám v takové formě, která při případné kontrole jakéhokoli příslušného orgánu umožní co nejrychlejší a nejefektivnější předání kontrolované dokumentace. V praxi je možné doporučit archivování veškeré potřebné dokumentace do jedné složky, ze které je možné následně komprimovat jeden souhrnný soubor, který bude připravený k odeslání Úřadu pro účely dalšího přezkumu. Alternativně lze pro účely § 262a ZZVZ ukládat zadávací dokumentaci, a to včetně interních dokumentů, do elektronického nástroje. |
Vyšší míra informovanosti
Informace v nabídkách (§ 109 ZZVZ)
Nově má zadavatel v rámci nadlimitního, potažmo podlimitního režimu (§ 53 odst. 6 a § 52 písm. b) ZZVZ) povinnost v případě žádosti účastníka zadávacího řízení do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odeslat všem účastníkům (či uveřejnit na profilu zadavatele) údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení (tato povinnost však neplatí v případě výhrady provedení elektronické aukce a dále v případech dle § 218 odst. 3 ZZVZ z důvodu ochrany informací). Rovněž lze údaje dle předchozí věty poskytnout i bez žádosti, případně lze poskytnout i další údaje z nabídek.
Písemná zpráva zadavatele (§ 217 ZZVZ)
V rámci písemné zprávy zadavatele musí být nově uváděny nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení. I na tuto změnu je však nutné pohlížet optikou ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ. Pokud by se tedy zadavatel vystavoval uveřejněním nabídkových cen jednotlivých účastníků porušení jiného právního předpisu, ohrožení veřejného zájmu, porušení práva dodavatele na ochranu obchodního tajemství či ovlivnění hospodářské soutěže, nebude povinen informaci o nabídkových cenách uveřejnit.
Doporučení: Zadavatelé si tedy v návaznosti na výše uvedené musí interně rozhodnout, zda: (i) budou údaje z nabídek odpovídající číselně vyjadřitelným kritériím hodnocení, příp. další údaje z nabídek, poskytovat automaticky či až v reakci na případnou žádost; (ii) budou tyto údaje zasílat účastníkům zadávacího řízení či uveřejňovat na profilu zadavatele; (iv) zda se uveřejněním těchto informací nedostanou do rozporu s ustanovením § 218 odst. 3 ZZVZ. Vzhledem k navazující povinnosti uveřejnění nabídkových cen v rámci písemné zprávy zadavatele a v souladu se zásadou transparentnosti se jeví jako nejvhodnější předmětné údaje uveřejňovat automaticky na profilu zadavatele (za dodržení postupu dle § 218 ZZVZ). Zadavatelé si však sami musí vyhodnotit, zda takovéto sdílení informací nemůže odradit případné účastníky zadávacího řízení, a to vzhledem ke snaze dodavatelů chránit informace vztahující se k interní tvorbě nabídkových cen. Účelem nového ustanovení dle § 109 ZZVZ je zejména poskytnou účastníkům zadávacího řízení předběžnou informaci o tom, na jakém místě se umístili. To je důležité např. v souvislosti s rezervací potřebných kapacit v rámci interních nastavení dodavatelů apod., což se jeví jako vhodné zejména v souvislosti se zakázkami na stavební práce a stavebními společnosti. Na druhou stranu hrozí v oblastech s omezeným okruhem dodavatelů nebezpečí, že se mohou dodavatelé vzájemně kontaktovat již v prvotní fázi hodnocení či posouzení nabídek a domlouvat se na dalším postupu. Z novelizace je nicméně zřejmé, že z pohledu zákonodárce je důležitější transparentnost zadávacího řízení a výše uvedená obava představuje přijatelné riziko při zadávání veřejných zakázek, řešené případně v rámci ochrany hospodářské soutěže. |
Mgr. Jana Karbanová
Právník | Specialista veřejných zakázek
Veřejné zakázky 24
Datum uveřejnění článku: 24.08.2023
Seznam použitých zdrojů a další užitečné odkazy:
[1] Zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Důvodová zpráva k zákonu č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Důvodová zpráva k zákonu č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Portál VZ: https://portal-vz.cz/uvod/
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky.html
Sociálně odpovědné veřejné zadávání: https://www.sovz.cz
Vzor citace:
Karbanová, J. Novela ZZVZ: Praktické tipy a rady pro zadavatele a dodavatele. (1. část). Veřejné zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami. Odborný článek 01/23 ze dne 24.08.2023.
Další informace:
Tento článek si můžete zdarma stáhnout ve formátu .pdf zde:
Chtěli bychom Vás upozornit, že obsah tohoto odborného článku nelze chápat jako poskytování odborných informací nebo rad ve smyslu ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž ani jako poskytování právních služeb ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Charakter našich článků má posloužit k přiblížení a zpřehlednění právní úpravy veřejných zakázek, nikoliv jako profesionální právní návod k jejímu užití.
Upozorňujeme, že článek čepá výhradně z platné a účinné právní úpravy ke dni vydání článku a není v čase aktualizován.
© Veřejné Zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami | zakazkovy-pruvodce.cz
Zajímá vás tato problematika více? Podívejte se na naši dvoudílnou videopředášku věnující se technické novele ZZVZ, která je k dispozici na níže uvedených odkazech:
Technická novela ZZVZ (1. část) | Zakázkový speciál
Technická novela ZZVZ (2. část) | Zakázkový speciál
Comments