Odborný článek 01/24.
V dnešním článku se zaměříme na tématiku hodnocení nabídek obdržených v rámci zadávacího řízení, a to zejména optikou povinnosti zadavatele provést v určitých případech opětovné hodnocení po vyloučení vybraného dodavatele, která je zakotvena v § 125 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), a to rovněž s ohledem na skutečnost, že k předmětnému ustanovení, resp. povinnosti zadavatelů, neexistuje rozsáhlejší rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěž (dále jen „ÚOHS“).
Povinnost provést hodnocení nabídek
Hodnocení obdržených nabídek je obligatorním úkonem každého zadávacího řízení, a to s výjimkou zadávacího řízení pouze s jedním účastníkem (viz § 122 odst. 2 ZZVZ) - v takovém případě se hodnocení nabídek, sloužící ke stanovení pořadí nabídek z pohledu ekonomické výhodnosti, z logiky věci neprovádí. Důvodem je skutečnost, že zadavatel musí označit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a zároveň popsat způsob, jak k takovému označení dospěl. To je zásadní zejména s ohledem na vynakládání s veřejných prostředků, kdy má být umožněna kontrola postupu zadavatele ze strany veřejnosti, ale i z pohledu účastníků zadávacího řízení, kteří s ohledem na zachování zásady transparentnosti mají možnost zkontrolovat úkony zadavatele a jím provedené vyhodnocení, příp. se proti nesprávnému vyhodnocení a posouzení nabídek bránit. Průběh hodnocení nabídek je nezbytné dostatečně zaznamenat, a to v rámci zprávy o hodnocení nabídek, vypracované v souladu s § 119 ZZVZ.
S ohledem na důležitost hodnocení nabídek stanovuje zákon v ustanovení § 114 až § 119 ZZVZ pravidla pro postup zadavatele v nadlimitním řízení, která se však v různě modifikované formě uplatní i u jiných druhů řízení (např. obdobně u zjednodušeného podlimitního řízení na základě § 53 odst. 6 ZZVZ).
Účelem hodnocení je tedy stanovit pořadí obdržených nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, resp. vyhodnocení nabídky či nabídek ekonomicky nejvýhodnější/ch, a to v souladu s pravidly stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Právě dodržení postupu dle zadávacích podmínek je zásadním aspektem hodnocení, který v kontextu rozhodovací praxe ÚOHS nemůže být zadavatelem porušen - ÚOHS se v tomto ohledu dlouhodobě drží přístupu, v rámci kterého nedohlíží na samotné myšlenkové pochody členů hodnotící komise nebo zadavatele provádějícího hodnocení, ale dozoruje na souladnost postupu zadavatele nebo jím pověřené hodnotící komise ve vztahu k pravidlům nastaveným v zadávací dokumentaci (např. viz rozhodnutí ÚOHS sp. zn.: R0060/2022/VZ nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009). Nesmí tak např. dojít k situaci, kdy zadavatel na základě obdržených nabídek a v nich předložených hodnocených údajů dospěje k závěru, že jím stanovené zadávací podmínky byly nejasné a v rámci hodnocení se od nich odchýlí – takový postup by představoval zejména porušení zásady transparentnosti.
Zákon nicméně dává volnost zadavateli stran posloupnosti dvou zásadních obligatorních úkonů zadávacího řízení, tj. hodnocení nabídek a posouzení prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.
Dle § 39 odst. 4 ZZVZ může zadavatel obecně zvolit, zda nejdříve provede posouzení nabídek nebo jejich hodnocení. S daným rozhodnutím je spojena především snaha o urychlení postupu v zadávacím řízení ve fázi po uplynutí lhůty pro podání nabídek a před výběrem dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou. Účastní-li se zadávacího řízení větší počet dodavatelů, může jít zejména v kombinaci s obsáhlými požadavky na prokázání podmínek účasti dodavatele o velmi časově náročnou cestu, pokud se zadavatel rozhodne nejprve všechny nabídky posoudit z hlediska splnění podmínek účasti a až poté přistoupit k jejich hodnocení.
Obecně lze doporučit zejména v případě zadávacích řízení, kde je jediným hodnoticím kritériem celková nabídková cena, aby zadavatel nejprve přistoupil k hodnocení nabídek a splněním podmínek účasti se zabýval pouze u nabídky ekonomicky nejvýhodnější.
V případě zadávacích řízení s více stanovenými kritérii hodnocení by pak měl zadavatel zvážit, zda se mu vyplatí nabídky nejprve hodnotit nebo posuzovat, a to zejména v případech, kdy jsou v zadávacím řízení stanoveny náročnější podmínky účasti. Teoreticky se zadavatel totiž může dostat do situace, kdy provede hodnocení, na jehož základě získá výsledné pořadí nabídek, avšak narazí na problém spočívající v nesplnění podmínek účasti u ekonomicky nejvýhodnější nabídky, resp. i u nabídek na 2. a dalším místě. Proto lze doporučit zejména v případě zadávacích řízení např. s rozsáhlejšími požadavky na technickou či ekonomickou kvalifikaci, aby zadavatelé zvážili možnost nejprve provést posouzení splnění podmínek účasti (a technické a ekonomické kvalifikace) u všech obdržených nabídek a do fáze hodnocení nechali “projít” pouze nabídky, u kterých budou mít postaveny na jisto, že jsou způsobilé být hodnoceny (tj. nabídky splňující podmínky účasti v zadávacím řízení). I takový myšlenkový pochod a postup zadavatele může v důsledku ušetřit čas a znamenat vyhnutí se povinnosti provést opakované hodnocení dle § 125 odst. 1 ZZVZ.
Kdy je nutné přistoupit k opakovanému hodnocení
Dle § 125 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen provést nové hodnocení nabídek „pokud by vyloučení vybraného dodavatele znamenalo podstatné ovlivnění původního pořadí nabídek“. Z dikce zákona je tudíž zřejmé, že povinnost přistoupit k provedení opakovaného hodnocení je navázáno na osobu vybraného dodavatele, kterou lze vnímat jednak (i) ve fázi před provedením posouzení splnění podmínek účasti jako účastníka, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku a se kterým jsou prováděny úkony dle § 122 ZZVZ a jednak (ii) coby oficiálně vybraného dodavatele k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dle § 123 ZZVZ, jehož výběr byl oficiálně a s příslušnými náležitostmi oznámen vybranému dodavateli i ostatním účastníkům zadávacího řízení.
V zásadě lze říci, že ke změně dodavatele vybraného k uzavření smlouvy může před jejím podpisem v praxi dojít zejména v situacích, kdy
a) nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, postupuje-li zadavatele v souladu s § 39 odst. 4 ZZVZ tak, že nejdříve provede hodnocení nabídek a posléze přejde právě k posouzení splnění podmínek účasti, nebo
b) je vyloučen ze zadávacího řízení, jelikož neposkytne zadavateli součinnost před podpisem smlouvy, spočívají v předložení dokladů prokazujících splnění podmínek účasti, které nemá zadavatel k dispozici, nebo
c) nepředloží doklady nebo vzorky, jejichž poskytnutí si zadavatel v souladu s § 104 ZZVZ vyhradil jako podmínku pro uzavření smlouvy, nebo
d) odmítne smlouvu podepsat, nebo
e) zanikne účast v zadávacím řízení na základě odstoupení na základě § 47 odst. 4 ZZVZ.
Nastane-li některá z výše uvedených situací (popř. situací dalších, kdy dojde k vyloučení vybraného dodavatele), má tedy zadavatel povinnost přistoupit k opakovanému hodnocení nabídek „pokud by vyloučení vybraného dodavatele znamenalo podstatné ovlivnění původního pořadí nabídek.“ Byť není “podstatné ovlivnění” se kterým pracuje zákonná dikce nikde blíže specifikováno, lze citovanou podmínku dle autora článku zjednodušeně vykládat následovně – nové hodnocení je nutné provést dojde-li k vyloučení vybraného dodavatele u zadávacího řízení s více hodnoticími kritérii.
V případě vícekriteriálního hodnocení dochází k získání bodů jednotlivými účastníky, kdy jsou typicky jejich nabídky vzájemně porovnávány ve smyslu nabídka s nejlepšími hodnocenými parametry vs. hodnocená nabídka. Uvedené lze demonstrovat např. na hodnocení nabídkové ceny v případě, kdy není jediným hodnoticím kritériem. V takovém případě stanoví zadavatel v zadávacích podmínkách způsob výpočtu získaných bodů v daném kritériu, které bude standardně vypadat jako poměr nejnižší nabídkové ceny vůči nabídkové ceně hodnocené nabídky, vynásobený váhou daného kritéria. Obdobně tomu bude v případě jiných hodnoticích kritérií, kdy se počet získaných bodů/jiného ukazatele bude odvíjet od poměru nabídky s nejlepším výsledkem (např. počet bodů za zkušenosti osob v realizačním týmu).
Zjednodušeně řečeno, vypadne-li z hodnocení nabídka dodavatele, který se původně umístil na prvním místě, může mít tato změna vliv na pořadí nabídek, a zadavatel tudíž bude nucen provést opakované hodnocení nabídek, resp. vypracovat novou písemnou zprávu o hodnocení nabídek dle § 119 ZZVZ. Oproti dřívější právní úpravě pak může zadavatel postup
dle § 125 odst. 1 ZZVZ využít bez omezení a může se tedy za splnění ostatních podmínek teoreticky dostat až na posledního účastníka v pořadí.
Závěr
K opětovnému hodnocení nabídek dle § 125 odst. 1 ZZVZ by musí zadavatel přistoupit vždy, kdy dojde k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, resp. kdy vybraný dodavatel ze zadávacího řízení odstoupí, a je zadávací dokumentací stanoveno více kritérií hodnocení, a to zejména v případech, kdy jsou v rámci kritérií hodnocení získávány body na základě vzájemného porovnávání nabídek účastníků zadávacího řízení. Zároveň musí zadavatel – za předpokladu, že k opakovanému hodnocení nabídek dojde – vypracovat další písemnou zprávu o hodnocení nabídek dle § 119 ZZVZ.
Téma tohoto článku a výše uvedený text je pro lepší srozumitelnost demonstrován na modelových situacích dále v příloze článku, ve kterých zadavatel nejprve přistoupí k hodnocení nabídek.
Mgr. Štěpán Nedoma
Právník | Specialista veřejných zakázek
Veřejné zakázky 24
Datum uveřejnění článku: 25.01.2024
Seznam použitých zdrojů a další užitečné odkazy:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Portál VZ: https://portal-vz.cz/uvod/
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky.html
Sociálně odpovědné veřejné zadávání: https://www.sovz.cz
Vzor citace:
NEDOMA, Š. Opakované provedení hodnocení nabídek. Veřejné zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami. Odborný článek 01/24 ze dne 25.01.2024.
Další informace:
Tento článek si můžete zdarma stáhnout ve formátu .pdf zde:
Chtěli bychom Vás upozornit, že obsah tohoto odborného článku nelze chápat jako poskytování odborných informací nebo rad ve smyslu ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž ani jako poskytování právních služeb ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Charakter našich článků má posloužit k přiblížení a zpřehlednění právní úpravy veřejných zakázek, nikoliv jako profesionální právní návod k jejímu užití.
Upozorňujeme, že článek čepá výhradně z platné a účinné právní úpravy ke dni vydání článku a není v čase aktualizován.
© Veřejné Zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami | zakazkovy-pruvodce.cz
Commenti