Odborný článek ve vztahu k zahájení a uveřejnění zadávací dokumentace ve smyslu § 212 odst. 5 a 6 ZZVZ.
Účelem tohoto článku je pomoci zadavatelům s určením okamžiku, ve kterém jsou při zadávání zakázek v nadlimitním režimu v rámci zadávacího řízení povinni na svém profilu uveřejnit zadávací dokumentaci, tedy jak správně naplnit povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon”). Právě uveřejnění zadávací dokumentace je jedním ze zásadních okamžiků celého procesu zadání veřejné zakázky, a proto je vhodné tomuto úkonu věnovat patřičnou pozornost a zároveň si dát pozor na soulad procesního postupu zadavatele se zákonnou úpravou obsaženou v § 96 a § 212 ZZVZ.
Pokud jste někdy zahajovali nadlimitní veřejnou zakázku, jistě víte, že stres spojený se zahájením zadávacího řízení se netýká pouze přípravy samotné zadávací dokumentace a v ní obsažených zadávacích podmínek, ale i s jejím uveřejněním. Dle § 96 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen uveřejnit zadávací dokumentaci na svém profilu „ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení”. Byť se na první pohled zdá dané ustanovení jako bezproblémové a lehce aplikovatelné, může se stát, že si zadavatel nebude jistý, zda už má přistoupit k uveřejnění zadávací dokumentace, nebo ještě počkat. Důvodem takového vnitřního dilematu nebude zpravidla pasivita nebo neochota zadavatele, ale naopak jeho snaha beze zbytku dodržet ZZVZ a v něm obsažené zásady.
Vraťme se nicméně ještě trochu zpět, abychom si vyjasnili, jak se ve výše uvedené problematické situaci a s ní spojené nejistotě zadavatel může ocitnout. K tomu je potřeba znát především ustanovení § 56 odst. 1 ZZVZ, dle kterého zadavatel nadlimitní otevřené řízení zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení (dále jen „Oznámení”) k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ - tzn. v praxi zadavatel odešle formulář F02 - Oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ”). Jak stanovuje § 212 odst. 3 písm. b) ZZVZ, u nadlimitních veřejných zakázek je zadavatel povinen odeslat Oznámení rovněž do Úředního věstníku Evropské unie (dále jen „TED”). Účelem tohoto ustanovení je zajistit, že se o nadlimitní veřejné zakázce, na kterou dopadají pravidla harmonizace právního prostředí v oblasti veřejných zakázek obsažené ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Směrnice”), dozví dodavatelé napříč Evropskou unií a nebude docházet ke zvýhodňování tuzemských dodavatelů. Právě toto dvojí odesílání a uveřejňování Oznámení na národní (VVZ) i evropské úrovni (TED) může dovést zadavatele do výše popsané problematické a zdánlivě nejasné situace.
Důvodem je skutečnost, že VVZ a TED mohou uveřejnit Oznámení v rozdílné dny, resp. k uveřejnění řádně odeslaného Oznámení v TED může dojít až za několik pracovních dnů oproti uveřejnění ve VVZ.
S takovou situací počítá i článek 52 Směrnice, resp. jeho transpozice do české zákonné úpravy v podobě § 212 odst. 6 ZZVZ; tento odstavec upravuje situaci, kdy zadavatel neodesílá Oznámení prostřednictvím VVZ, ale samostatně jednak do VVZ a jednak do TED. Dané ustanovení zakotvuje „uveřejňovací výjimku”, kdy dává možnost uveřejnit Oznámení na vnitrostátní úrovni v případě (resp. odeslat Oznámení do VVZ spolu s potvrzením o přijetí oznámení k uveřejnění v TED), pokud a) dojde k uplynutí 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí Oznámení k uveřejnění v TED a zároveň b) není v daných 48 hodinách zadavateli či provozovateli VVZ doručeno oznámení o uveřejnění Oznámení v TED.
I s ohledem na dále uvedené je vhodné doporučit zadavatelům, aby zvolili v praxi nejrozšířenější možnost odeslání Oznámení k uveřejnění v TED prostřednictvím provozovatele VVZ v souladu s § 212 odst. 3 písm. b) věty druhé ZZVZ, na který navazuje § 212 odst. 7 ZZVZ. Daná možnost v praxi znamená, že formulář Oznámení vyplní zadavatel pouze jednou a o zbytek se postará VVZ. Při zvolení tohoto postupu se rovněž nebude muset zadavatel zaobírat uplatněním „uveřejňovací výjimky”, kterou za něj aplikuje provozovatel VVZ v souladu s § 212 odst. 7 ZZVZ. Právě výklad dané výjimky a její aplikace může pro zadavatele představovat problém a může ho vést k určité opatrnosti, kdy se rozhodne počkat s uveřejněním zadávací dokumentace až do okamžiku uveřejnění formuláře ve VVZ i TED.
Tendenci k čekání na uveřejnění Oznámení v TED může v zadavateli vyvolat skutečnost, že v automatické odpovědi na přijetí Oznámení od TED je obsažena mj. i informace, který den k uveřejnění na evropské úrovni dojde, tzn. může se na první pohled zdát, že daná informace představuje ono „oznámení o uveřejnění formuláře v TED”, s nímž pracuje i § 212 odst. 6 a 7 ZZVZ. Zároveň může v zadavateli vyvolat nejistotu například poměrně častá situace, která rovněž vychází z přímé zkušenosti autora, kdy dle automatické odpovědi z TED dojde k uveřejnění Oznámení v den následující po uplynutí doby 48 hodin dle § 212 odst. 7 ZZVZ a uplatnění v daném ustanovení obsažené výjimky. Zadavatel si tedy může vyhodnotit, že raději počká se zpřístupněním zadávací dokumentace na svém profilu všem („národním i evropským”) dodavatelům.
Takovýto postup se na první pohled jeví být více v souladu se zásadami veřejného zadávání, zejména zásadou rovného zacházení. Problém ovšem představuje skutečnost, že zadavateli není z hlediska ZZVZ vůbec dán prostor k takovému rozhodování nebo postupu, aniž by se dopustil porušení § 96 odst. 1 ZZVZ, který pracuje toliko s uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele ode dne uveřejnění Oznámení – tzn. s okamžikem (prvního) uveřejnění Oznámení. Dané ustanovení ZZVZ blíže neřeší ani nereflektuje problematiku uveřejňování Oznámení ve VVZ i TED. Je tedy třeba uveřejnit zadávací dokumentaci právě v den, kdy dojde k prvnímu uveřejnění Oznámení v jednom z věstníků (tj. v praxi s největší pravděpodobností k uveřejnění ve VVZ). V případě, že zadavatel zvolí postup uveřejnění Oznámení ve VVZ i TED prostřednictvím VVZ (tj. standardní postup podle odst. 7), měl by se pak dále zajímat pouze o okamžik, kdy dojde k uveřejnění formuláře ve VVZ (ten sám hlídá splnění kritéria 48 hodin). Pokud by totiž zadavatel čekal na uveřejnění v obou věstnících, šel by tento postup nad rámec znění zákona a fakticky by jej dle názoru autora článku porušil způsobem, který by mohl být až důvodem ke zrušení zadávacího řízení bez dalšího, neboť dané ustanovení zákona nepřipouští jakékoliv prodlení s uveřejněním zadávací dokumentace, která musí být dodavatelům k dispozici ode dne (tj. ještě v den) uveřejnění Oznámení.[1]
Byť by se tedy na jednu stranu mohlo zdát, že dojde k nerovnému zacházení vůči vnitrostátním a evropským dodavatelům, je tento postup předpokládán a schválen českým i evropským zákonodárcem, což lze dovodit z článku 52 Směrnice a § 212 odst. 6 a 7 ZZVZ. Zároveň se autor článku domnívá, že zadavatel se uvedenou “uveřejňovací výjimkou” nemusí vůbec zaobírat a řešit její aplikaci, využívá-li k uveřejnění Oznámení na vnitrostátní i evropské úrovni provozovatele VVZ postupem dle § 212 odst. 3 písm. b), věty druhé VVZ, neboť daná výjimka je v takovém případě určena k použití ze strany provozovatele VVZ, kterému určuje , kdy může Oznámení uveřejnit na národní úrovni. Tzn. subjektem aplikujícím dané ustanovení je v případě takového postupu (standardního a v praxi nejrozšířenějšího) provozovatel VVZ a nikoliv zadavatel, na kterého naopak dopadají povinnosti zakotvené v § 56 odst. 1 ZZVZ a § 96 odst. 1 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel má uveřejnit zadávací dokumentaci právě v den, kdy dojde k (prvnímu) uveřejnění Oznámení.
Správnost uvedeného výkladu a postupu zadavatele je potvrzena i výkladem Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (dále jen „MMR”), kdy v rámci veřejně dostupných odpovědí na obdržené dotazy MMR na svých stránkách uvádí, že „U nadlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Uveřejnění v těchto věstnících může nastat v různé dny. Pokud takováto situace nastane, musí být, pro dodržení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, provedeno uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v den, kdy dojde k uveřejnění v prvním z těchto věstníků.“[2]
Pokud by se zadavatel rozhodl i přes uvedené čekat na uveřejnění Oznámení v obou věstnících (což s ohledem na výše uvedené nelze doporučit), bylo by dle názoru autora článku teoreticky možné postupovat v návaznosti na § 49 ZZVZ cestou zhojení vlastního pochybení a s odkazem na § 99 ZZVZ přistoupit k prodloužení lhůty pro podání nabídek. Je otázkou, jakým způsobem by zadavatel argumentoval a zda by se dané prodloužení dalo opřít o změnu zadávacích podmínek - přeci jen ke změně zadávacích podmínek by fakticky nedocházelo, obsahem postupu zadavatele by bylo pouze jejich dodatečné zpřístupnění, což je situace, se kterou ZZVZ nepočítá a nemůže ji tedy blíže upravovat. Popsaný postup zadavatele by tedy představoval vyplněný jakési “šedé zóny” a je lepší se mu vyhnout, neboť existuje riziko, že by nebyl shledán jako souladný se zákonem a zadávací řízení by tedy muselo být zrušeno. Je nicméně nezbytné brát zřetel i na aktuální trend v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”), který bere zrušení zadávacího řízení ze krajní prostředek, kdy např. v rozhodnutí sp. zn. S0460/2021/VZ, které bylo následně potvrzeno i druhostupňovým rozhodnutím. ÚOHS stanovil, že „ukončení zadávacího řízení v podobě zrušení zadávacího řízení je nutno považovat v zásadě za objektivně nežádoucí stav. Zadávací řízení by totiž vždy mělo směřovat k zadání veřejné zakázky. Důvody pro zrušení zadávacího řízení je proto třeba posuzovat a vykládat restriktivně. Pakliže jde o důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, u nich musí být zhodnoceno, zda jejich intenzita dosáhla takové míry, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. zadavatel se musí nacházet fakticky v bezvýchodné situaci“.[3]V návaznosti na uvedenou aktuální rozhodovací praxi se lze domnívat, že by zadavatel měl i v případě pozdního uveřejnění zadávací dokumentace mít možnost toto porušení zákona zhojit právě výše uvedeným postupem na základě § 49 ZZVZ a prodloužením lhůty pro podání nabídek - jeví se jako nelogické a nepřiměřené požadovat zrušení zadávacího řízení za situace, kdy posléze zadavatele prodlouží lhůtu pro podání nabídek v takovém rozsahu, že nelze mít pochyby o zhojení nesprávného postupu dle ZZVZ spočívajícího v přiměřeném prodloužení dané lhůty, a to buď o počet dní, po kterou nebyla zadávací dokumentace k dispozici na profilu zadavatele, nebo dokonce o celou svou původní délku.
K výše uvedenému je vhodné rovněž poznamenat, že důvodová zpráva k ZZVZ pracovala s myšlenkou, že pro povinnost uveřejnění zadávací dokumentace dle § 96 odst. 1 ZZVZ se uplatní obecná pravidla počítání lhůt - tzn. zadávací dokumentace by se uveřejňovala den následující po okamžiku rozhodném pro její počátek (viz § 605 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tento přístup obsažený v důvodové zprávě by fakticky znamenal, že zadávací dokumentace by se uveřejňovala v den následující po uveřejnění Oznámení. Tento výklad však není správný, neboť § 96 odst. 1 ZZVZ a v něm obsažený okamžik uveřejnění nepředstavuje počátek běh lhůty dle občanského zákoníku, což zmiňuje i odborná literatura a zároveň dané ustanovení představuje přímou transpozici čl. 53 Směrnice, který stanovuje i s ohledem na různé jazykové verze Směrnice předmětnou povinnost přímo ode dne, kdy dojde k uveřejnění Oznámení - zadávací dokumentaci je tedy nutné “vypustit” do světa již v den uveřejnění Oznámení.
Shrnutí a doporučení
S ohledem na výše uvedené doporučujeme zadavatelů, aby se při zahájení nadlimitního zadávacího řízení zaměřili na splnění svých zákonných povinností stanovených jim v § 56 odst. 1 ZZVZ a § 96 odst. 1 ZZVZ v kombinaci s možností uveřejňovat Oznámení prostřednictvím VVZ. To v praxi znamená, aby k uveřejnění Oznámení na národní i evropské úrovni využili VVZ, resp. aby v den, kdy bude Oznámení uveřejněno ve VVZ přistoupili k uveřejnění zadávací dokumentace na svém profilu. V praxi mohou nastat různé situace uveřejnění Oznámení a s ním spojeného uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele: 1) Zadavatel odešle Oznámení k uveřejnění ve VVZ i v TED prostřednictvím provozovatele VVZ a k uveřejnění Oznámení v obou věstnících dojde v jeden den => v daný den zadavatel zveřejní zadávací dokumentaci na profilu; 2) Zadavatel odešle Oznámení k uveřejnění ve VVZ i v TED prostřednictvím provozovatele VVZ a k uveřejnění Oznámení ve VVZ dojde dříve než v TED => zadavatel zveřejní zadávací dokumentaci v den uveřejnění Oznámení ve VVZ; 3) Zadavatel odešle Oznámení do VVZ a do TED samostatně (tj. nikoli prostřednictvím provozovatele VVZ) => zadavatel zveřejní zadávací dokumentaci v den, kdy dojde k prvnímu uveřejnění Oznámení ať už ve VVZ či TED - zde může nastat situace, kdy bude Oznámení v TED uveřejněno (do 48 hodin), přičemž zadavatel teprve po tomto uveřejnění odešle “bez zbytečného odklad” Oznámení do VVZ spolu s kopií oznámení o uveřejnění v TED) . |
Mgr. Štěpán Nedoma
Právník | Specialista veřejných zakázek
Veřejné zakázky 24
Datum uveřejnění článku: 21.09.2023
Seznam použitých zdrojů a další užitečné odkazy:
[1] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 96 [Dostupnost zadávací dokumentace]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Str. 738
[2] Odpověď MMR k Uveřejňování ZD na profilu zadavatele, k dispozici na stránkách Portálu o veřejných zakázkách v sekci “Otázky a odpovědi”. K dispozici na adrese: https://portal-vz.cz/info-forum/otazky-odpovedi/cast-desata-spolecne-ustanoveni-%c2%a7-210-%c2%a7-223/uverejnovani-zd-na-profilu-zadavatele
[3] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. S0460/2021/VZ, dostupné na adrese: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18323.html
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Portál VZ: https://portal-vz.cz/uvod/
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky.html
Sociálně odpovědné veřejné zadávání: https://www.sovz.cz
Vzor citace:
Nedoma, Š. Zahájení zadávacího řízení a uveřejnění zadávací dokumentace (ve smyslu § 212 odst. 6 a 7 ZZVZ): co, jak a především kdy?. Veřejné zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami. Odborný článek 03/23 ze dne 21.09.2023.
Další informace:
Tento článek si můžete zdarma stáhnout ve formátu .pdf zde:
Chtěli bychom Vás upozornit, že obsah tohoto odborného článku nelze chápat jako poskytování odborných informací nebo rad ve smyslu ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž ani jako poskytování právních služeb ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Charakter našich článků má posloužit k přiblížení a zpřehlednění právní úpravy veřejných zakázek, nikoliv jako profesionální právní návod k jejímu užití.
Upozorňujeme, že článek čepá výhradně z platné a účinné právní úpravy ke dni vydání článku a není v čase aktualizován.
© Veřejné Zakázky 24: Průvodce veřejnými zakázkami | zakazkovy-pruvodce.cz
Yorumlar